Daune blog

Existuje pouze jediný opravdový přepych - přepych lidských vztahů...
 

Boris Vian- Pěna dní

"Strč mi hlavu do tlamy a čekej," vybídla ji kočka.
"Může to trvat dlouho?" zeptala se myška.
"Tak dlouho, až mi někdo šlápne na ocas," odpověděla kočka; "potřebuji k tomu rychlý reflex. Ale neboj se, nechám ocas natažený."
Myška rozevřela kočce čelisti a strčila jí hlavičku mezi ostré zuby. Vzápětí ji zase stáhla zpátky.
"Přiznej se, tys měla dnes k snídani žraloka?"
"Poslouchej," pravila kočka, "jestli se ti to nelíbí, můžeš zas jít. Takovéhle vtipy nesnáším. Jinak si můžeš dělat, co chceš."
Zdálo se, že je rozzlobená.
"Nerozčiluj se," uklidňovala ji myška.
Zavřela malá černá očka a dala hlavu na původní místo. Kočka položila opatrně ostré zuby na měkký šedý krček a čekala. Myščiny černé vousy se smíchaly s jejími. Rozvinula hustý ocas a nechala jej ležet na chodníku.
Se zpěvem přicházelo jedenáct slepých děvčátek ze sirotčince Svatého Julia.
27.12.2008 12:34:49 | 0 komentářů
stálý odkaz

Balada o drobnostech - F. Villon

Znám mušku v mléce tonoucí,
znám šat, jak lidi přejinačí,
znám slunný čas i vichřici,
znám jabloň, kde se plody zračí,
znám strom, jejž čerstvá míza smáčí,
znám vše, co stejné, neměnné,
znám cokoli, jen sebe ne.

Znám drahý kabát po límci
znám mnicha, jak se v kápi mračí,
znám pána, jde-li sloužící,
znám mnišku, v závoji když kráčí,
znám podle křiku, kde jsou rváči,
znám labužníky ztřeštěné,
znám sud, neb vína druh mi značí,
znám cokoli, jen sebe ne.

Znám koně, mezka, oslici,
znám těžký náklad co je tlačí,
znám Blažku, Bělu po líci
znám vrhcáb, pro nějž hoří hráči,
znám lživé sny, co vidí spáči,
znám Čechy bludem zmámené,
znám Řím, jenž mocí na blud stačí,
znám sokoli, jen sebe ne.

Znám vše, ač nic bych neznal radši,
znám chlapy mdlé i ruměné,
znám Smrt, jež všechny pod zem vtlačí,
znám cokoli, jen sebe ne.

23.12.2008 21:31:35 | 0 komentářů
stálý odkaz

Metamorfoza- Kafka

Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. Ležel na hřbetě tvrdém jak pancíř, a když trochu nadzvedl hlavu, uviděl své vyklenuté, hnědé břicho rozdělené obloukovitými výztuhami, na jehož vrcholu se sotva ještě držela přikrývka a tak tak že úplně nesklouzla dolů. Jeho četné, vzhledem k ostatnímu objemu žalostně tenké nohy se mu bezmocně komíhaly před očima.

Co se to se mnou stalo? pomyslel si. Nebyl to sen. Jeho pokoj, správný, jen trochu příliš malý lidský pokoj, spočíval klidně mezi čtyřmi dobře známými stěnami, Nad stolem, na němž byla rozložena vybalená kolekce vzorků soukenného zboží - Samsa byl obchodní cestující -, visel obrázek, který si nedávno vystřihl z jednoho ilustrovaného časopisu a zasadil do pěkného pozlaceného rámu. Představoval dámu, opatřenou kožešinovou čapkou a kožešinovým boa, jak vzpřímeně sedí a nastavuje divákovi těžký kožešinový rukávník, v němž se jí ztrácí celé předloktí.

Řehořův pohled se pak obrátil k oknu a pošmourné počasí - bylo slyšet, jak kapky deště dopadají na okenní plech - ho naplnilo melancholií. Co kdybych si ještě trochu pospal a zapomněl na všechny blázniviny, pomyslel si, to však bylo naprosto neproveditelné, neboť byl zvyklý spát na pravém boku, v nynějším stavu se však do této polohy nemohl dostat. Ať sebou házel sebevětší silou na pravý bok, vždycky se zase zhoupl zpátky naznak. Zkoušel to snad stokrát, zavřel oči, aby se nemusel dívat na zmítající se nohy, a přestal, až když ucítil v boku lehkou, tupou bolest, jakou ještě nikdy nepocítil.
Celé dílo
23.12.2008 21:23:48 |
stálý odkaz

Paris at night -J. Prévert

Tři sirky jedna po druhé škrtnutá do noci
První abych viděl tvůj celý obličej
Druhá abych viděl tvé oči
Poslední abych viděl tvá ústa
A tma pustopustá aby to vše mi připomněla
když ležíš v objetí mého těla.

23.12.2008 21:21:14 | 0 komentářů
stálý odkaz

 

© 2006-2007 Zásobování a.s.

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se